Prohlášení likvidátorů

Vyjádření likvidátorů JUDr. Dagmar Mixové a společnosti Tomko a partneři, v.o.s. k dezinformacím rozšiřovaným prof. Zdeňkem Častorálem, vydané dne 27.6.2018.

Vážení akcionáři,

jako likvidátoři Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci („HPH“) jsme byli, po zkušenostech posledních dvou let, rozhodnuti nevěnovat pozornost obviněním prof. Zdeňka Častorála, dlouholetého likvidátora HPH. Prohlášení prof. Častorála ale v posledních dnech přecházejí od dezinformací, neopodstatněných a nepodložených útoků a bizarních konspiračních teorií do oblasti zcela vědomých lží a pomluv v trestněprávním slova smyslu.

Tento text nemá být ucelenou oponenturou k prohlášením prof. Častorála, má jen akcionáři (který jimi může být naprosto zmaten) poskytnout fakta, kterými po období našeho působení v HPH disponujeme. Nejméně na nějakou dobu pak bude muset tento text stačit, jelikož skutečně nedisponujeme požadovanými kapacitami ke vzájemné korespondenci a reagování na nesmyslná tvrzení a plně se věnujeme likvidaci.

Do společnosti jsme přes urputný odpor prof. Častorála byli jmenováni v březnu 2017. Motivaci k tomuto odporu jsme příliš nerozuměli, byli jsme připraveni ho vnímat jako kolegu, a co více – kolegu, který jako jediný disponuje cennými informacemi o dosavadním průběhu likvidace. Do dnešního dne ho každý měsíc zveme na osobní jednání, na která se nikdy nedostavuje. Odmítá se jakkoliv podílet na rozhodnutích likvidátorů. Funkci likvidátora nevykonává. Jen nás zásobuje „urgentními výzvami“.

Z našeho pohledu to poslední, co při výkonu funkce likvidátora učinil, bylo opakované podání návrhu na konkurz HPH s tím, že sebe v tomto návrhu uvedl coby největšího věřitele. Nerozuměli jsme tomu, proč před námi schovával dokumenty HPH v době, kdy jsme je nezbytně potřebovali pro soudem požadované prohlášení, jehož nedodání by znamenalo nevratnou fikci úpadku HPH. Nerozuměli jsme, proč nám tyto dokumenty nevydá ani za cenu porušení vykonatelného předběžného opatření soudu, které (po opakovaných výzvách) vyústilo v exekuci za asistence policie a násilné odnětí dokumentů, které byly ukryty především v jeho soukromém bytě. A to včetně rozřezání trezorů ve vlastnictví HPH, kdy tvrdil, že klíče od nich nemá, přestože byly později v bytě nalezeny.

Zejména jsme ale nerozuměli tomu, proč byly prakticky veškeré dokumenty z archivu HPH navezeny do skladu ve vesničce severně od Prahy a zde byla přibližně polovina archivu skartována do doby, než se nám podařilo zjistit umístění skladu a zasáhnout. K tomuto došlo v jasné časové vazbě na naše jmenování do funkce likvidátorů a dle názoru příslušného pracoviště Národního archivu způsobem, který se zcela vymyká příslušným předpisům. Dle dostupných informací se nikdy dříve žádná skartace dokumentů HPH neprováděla. Podali jsme trestní oznámení.

Řadu let protizákonně neauditované účetnictví (když jsme si jeho předání vymohli) bylo ve stavu, který nejenže naprosto nepředstavoval věrný a poctivý obraz finanční situace HPH, ale byl od něho na míle vzdálen. Již před naším působením bylo na likvidátora Častorála v souvislosti s tímto podáno trestní oznámení. Stav účetnictví způsobil společnosti přímé škody již v roce 2016, jelikož soudy odmítaly chudý, ale „na papíře“ pohádkově bohatý HPH osvobodit od soudního poplatku. To bylo přímou příčinou vzniku škody cca 27 milionů Kč v důsledku ztráty soudního sporu. Tato ztráta byla mimo jiné prakticky jediným důvodem, proč byla o nějakém konkurzu HPH vůbec řeč. Přestože se nám v krátké době podařilo dohodnout úvěr za podmínek, které jsou vzhledem k situaci HPH mimořádně benevolentní, vyplatili jsme exekuci a podařilo se odvrátit pomyslnou smrt HPH v důsledku pochybení prof. Častorála, dočkali jsme se od něho jen nesmyslných obvinění z „vytváření nových věřitelů“ a trestního oznámení.

Účetní závěrka za rok 2016 si vysloužila záporný auditorský výrok a na sanaci účetnictví se spolupracuje s auditorskou společností již několik měsíců. To, že fiskální rok 2016 probíhal ještě kompletně v režii prof. Častorála, mu opět nebránilo v tom, aby z neúspěchu obvinil nás a s auditory nespolupracoval. Ptali jsme se tedy, co zapříčinilo stav společnosti v době, kdy jsme do ní byli jmenováni. Co zapříčinilo chování prof. Častorála.

Ptali jsme se sami sebe, proč se při „předávání HPH“ odehrává situace nikoliv nepodobná té, kterou důvěrně známe z insolvenčních řízení společností, které byly tzv. vytunelovány, jejich představitelé poschovávali účetnictví a nechají se nahánět policií.

Odpověď jsme našli po zmapování předcházejícího průběhu likvidace, kdy jsme subjektivně přesvědčeni, že způsob jejího vedení nebyl v žádném případě šťastný ani profesionální. Lepší vysvětlení chování prof. Častorála, než touha ospravedlnit či alespoň odvést pozornost od svého vlastního působení, se skutečně nenabízí.

Prof. Častorál je z našeho pohledu zejména učitelem, jehož vzdělání spočívá původně v oblasti dopravy. V pozdějších letech se přeorientoval na ekonomické otázky. V roce 2000 byl pověřen likvidací HPH, což mu bezpochyby změnilo život. Po bouřlivých 90. letech byla velká poptávka po osobách konkurzních (dnešní terminologií insolvenčních) správců. Jeho jmenování do funkce soudem jmenovaného likvidátora by dle dnes platných zákonů již nebylo možné. Dle údajů v obchodním rejstříku se za svou dosavadní kariéru účastnil likvidace pouze několika menších družstev a společností, přičemž minimálně v jednom případě byl soudem zproštěn funkce pro opakovaná pochybení. Osoby, které s ním přišly do kontaktu během likvidace HPH, o něm hovoří jako o vysoce nekoncepčním manažerovi, který bude raději vést dlouhý a zbytečný spor na náklady akcionářů, než aby uznal svou chybu. Obtížnost komunikace byla prý obzvláště v posledních letech nesmírná. Neefektivita dosahovala takových rozměrů, že byla často placena renomovaná mezinárodní advokátní kancelář, aby tlumočila zprávy jiné renomované mezinárodní advokátní kanceláře.

Prof. Častorál o sobě hovoří jako o osobě, která měla rozhodující vliv na odsouzení Koženého a Vostrého. Vrcholné policejní orgány se o spolupráci s ním později vyjádřily následovně „opakovaně předával policejnímu orgánu vlastní vyhodnocení ve věci, další listinné materiály, jejichž původ policejnímu orgánu nedokázal žádným způsobem vysvětlit. Nebylo možné identifikovat, kdo je jejich autorem a za jakým účelem byly vytvořeny“. Jinými slovy, jím vytvořené podklady byly často zcela nepoužitelné v trestním řízení a policejní orgány si je musely dohledávat samy. Z více než stovky podaných trestních oznámení skončilo před soudem jediné.

Snahu navrátit prostředky z tzv. trustů završil prof. Častorál po mnoha letech soudů svým svědectvím před Kyperským soudem v roce 2011, které přítomné osoby vnímaly jako zmatené, naprosto nekoherentní a nepřínosné až do té míry, že vyvolalo opakované, vysoce nepříznivé poznámky soudce a fakticky si vynutilo smír ve věci. Tento smír měl alespoň vést k návratu prostředků do HPH. Prof Častorál však s určitým zpožděním tento smír zpochybnil a označil ho za spiknutí všech přítomných, včetně jeho vlastního advokáta a soudce. Zahájil na Kypru nová, komplikovaná soudní řízení, která jsou do dnešního dne bez výsledku.

V celém průběhu likvidace pobíral prof. Častorál zálohu na odměnu likvidátora, přičemž za 17 let působení násobně přečerpal na zálohách maximální odměnu, kterou likvidátorům přiznává vyhláška i v případě úspěšných likvidací. Odměnu sám sobě vyplácel nestandardně v zaměstnaneckém poměru jako čistou mzdu, v důsledku čehož byla odměna efektivně nadhodnocena cca o 2/3, jelikož veškeré odvody hradil HPH. Také žádal o násobné zvýšení záloh na 102 tis. Kč/měs., to ale bylo Městským i Vrchním soudem v Praze zamítnuto s odkazem na špatné výsledky likvidace. Dlouhé roky byla pak z prostředků HPH vyplácena částka v desítkách až stovkách tisíc Kč měsíčně společnosti blízkého Častorálova spolupracovníka, dražebníka Olivy, za služby, o jejichž provedení nemáme k dispozici žádné důkazy a které často spočívaly v pouhých konzultacích za cca 1500 Kč/hod. Tohoto roku bylo vydáno předběžné opatření Městským soudem v Praze, kterým bylo jakékoliv další vyplácení zálohy na odměnu prof. Častorála zakázáno.

Obdobně je prof. Častorálem skloňováno slovo „podvod“ v situaci, kdy zjevnou chybou scannování oboustranného materiálu není doložena stránka rozvahy, která byla samozřejmě obratem dodána a ostatně i prof. Častorál ji již ve svém sdělení zveřejňuje.

Posledně, pokud jde o akcie HPH, které jsou v držení společností Berio a Harms, prof. Častorál navrhoval soudu nikoliv jejich převod na HPH, aby mohly být prostředky z jejich prodeje použity ve prospěch akcionářů, ale jejich ZABRÁNÍ, tedy propadnutí státu bez náhrady (!), jelikož jakékoliv přímé nároky by již byly promlčeny. Jeho prohlášení v tomto směru byla zcela jednoznačná, mj. počítal se „státními hlasy“ na valné hromadě. Koncem minulého roku ho mj. i k této otázce vyslýchala předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Radkovská, která vede řízení ohledně zabrání akcií v rámci řízení proti odsouzeným Koženému a Vostrému. Později obsah výslechu shrnula takto: „Je pak také třeba zmínit, že dosavadní likvidátor HPH prof. Zdeněk Častorál za celých 17 let, co je ve funkci, neučinil žádné podstatné kroky k tomu, aby předmětné akcie od zúčastněných osob (Berio a Harms – pozn.) vymohl, kromě podání podnětu na zabrání věci na st. zastupitelství. Přičemž jeho tvrzení, že čekal na skončení tr. řízení, které je pravomocným od roku 2012, neobstojí, a nebránilo mu podat civilní žalobu na vydání věci proti společnostem Berio a Harms sídlícím na Kypru u příslušného soudu. Poukaz na vysoké náklady takového řízení rovněž není případný, protože za situace, kdy je přesvědčen, že jeho nárok proti zúčastněným osobám je oprávněný, mohl prospěch, který by býval podanou žalobou získal, mnohonásobně tyto náklady převýšit, nemluvě o tom, že náklady následně hradí strana sporu, která jej prohraje. Navíc v případě úspěchu podané civilní žaloby by měli prospěch z předmětných akcií poškození zastoupení HPH a nikoli stát, jak by tomu bylo v případě kladného rozhodnutí o zabrání věci. Svědek dále uvedl, že jiné civilní žaloby na Kypru podával, a to na nelegální převody finančních prostředků směrované do trustů namísto do HPH, takže je otázkou, proč v tomto případě tak nepostupoval, a namísto toho zvolil cestu trestního řízení, které k prospěchu poškozených, které zastupuje, nevede.“ My jsme vždy navrhovali, aby akcie v každém případě připadly HPH, což se také podařilo dojednat, přičemž by mělo být získáno ještě vyšší množství akcií - téměř dvojnásobné, než o které je vedeno řízení na zabrání věci. Tuto snahu reflektoval i Městský soud v Praze, když zamítl propadnutí akcií státu a požadoval předložení příslušných smluv o převodu, které byly v krátkém termínu dodány. Vrchní soud v Praze ve svém nejnovějším usnesení smlouvám vytkl nepřesnou formulaci týkající se okamžiku nabytí účinnosti smluv, na jejíž úpravě se pracuje, poté by měly být akcie převedeny na HPH. Za shora uvedené situace prohlášení prof. Častorála, že „komplikujeme a bráníme převedení akcií HPH“ (které on nikdy nežádal, nevyjednal) skutečně představuje naprosté nepochopení práva a je pravým opakem skutečnosti a úmyslnou bezprávnou pomluvou.

Výpady likvidátora Častorála je zejména třeba vnímat jako opakovaná prohlášení osoby podezřelé v trestním řízení. S veškerými argumenty likvidátora Častorála se musí v budoucnosti vypořádat především státní zástupce před soudem. Vést polemiku mezi poškozeným a podezřelým nebývá obvyklé ani přínosné.

Stejně tak se musí soudy v civilním řízení vypořádat se škodou, kterou likvidátor Častorál způsobil HPH při výkonu funkce. Tato byla již v minulosti pravomocně přiznána soudem. Další žaloba na cca 37 milionů Kč byla podána v minulém roce. V reakci na vznesený nárok se likvidátor Častorál zachoval nanejvýš pragmaticky a zbavil se nemovitého majetku, kdy jej daroval osobám blízkým (ale nechal si zde užívací práva). Převody se však na základě předběžného opatření Městského soudu v Praze podařilo zastavit a majetek tzv. zmrazit.

Vyzýváme tímto prof. Častorála, aby se okamžitě zdržel trestněprávního jednání, dostavoval se na pravidelná jednání likvidátorů společnosti a především, aby se zúčastnil valné hromady HPH konané dne 12. 7. 2018. Je to příležitost vše osobně vysvětlit akcionářům i orgánům společnosti.

V Praze dne 27. 6. 2018

JUDr. Dagmar Mixová
likvidátor Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci

Tomko a partneři, v.o.s.
likvidátor Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci